Joh 18 | CzeCSP | STEP | ⌈Po těch slovech⌉ vyšel Ježíš se svými učedníky za potok Cedron, kde byla zahrada, do níž vešel on i jeho učedníci.

John 18

Zrada a zatčení Ježíše

1 ⌈Po těch slovech⌉ ^{▼▼ř.: To pověděv} vyšel Ježíš se svými učedníky za potok ^{▼▼ř.: 'zimní tok' — potok, který v létě vysychá; tj. vádí; HL} Cedron, ^{▼▼h.: Kidrón; 2S 15,23p; [ostatní evangelisté popisují jako: na Olivovou horu (L 22,39)]} kde byla zahrada, ^{▼▼v. 26; tj. Getsemane; Mt 26,36} do níž vešel on i jeho učedníci. 2 Také Juda, který ho zrazoval, ^{▼▼ř.: vydával (srv. Mt 26,16p)} to místo znal, protože Ježíš se tam častokrát setkal se svými učedníky. 3 Juda ^{▼▼//Mt 26,47—56} vzal s sebou oddíl ^{▼▼v. 12; Sk 10,1p} vojáků a od velekněží a farizeů strážce ^▼▼7,32 a přišli tam se ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}svítilnami, pochodněmi ^{▼▼Mt 25,1; Zj 4,5; 8,10} a zbraněmi. 4 Ježíš, který věděl ^{▼▼6,64; 13,1} o všem, co se mu má přihodit, vyšel a řekl jim: „Koho hledáte?“ 5 Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského. ^{▼▼ř.: Nazorejského; 19,19; Mt 2,23p}“ [Ježíš] jim řekl: „Já jsem.“ Stál s nimi i Juda, který ho zrazoval. ^{▼▼ř.: vydával (srv. Mt 26,16p)} 6 Jakmile jim řekl: 'Já jsem', ustoupili dozadu a padli na zem. 7 Opět se jich tedy zeptal: „Koho hledáte?“ Oni řekli: „Ježíše Nazaretského. ^{▼▼ř.: Nazorejského; 19,19; Mt 2,23p}“ 8 Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že jsem to já. Hledáte–li mne, nechte tyto lidi odejít.“ 9 To aby se naplnilo slovo, které řekl: 'Z těch, které jsi mi dal, neztratil jsem nikoho.' ^▼▼17,12 10 Šimon Petr, který měl meč, jej vytasil, udeřil veleknězova otroka a uťal mu pravé ucho. ^▼▼v. 26 Jméno toho otroka bylo Malchos. 11 Ježíš řekl Petrovi: „Schovej meč do pochvy! Což nemám pít kalich, ^{▼▼Mt 20,22} který mi dal Otec?“

12 Oddíl, ^▼▼v. 3 velitel a židovští strážci Ježíše zatkli a spoutali ho. 13 Přivedli ho nejprve k Annášovi; ^{▼▼v. 24; L 3,2} byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem. 14 Byl to právě Kaifáš, ^{▼▼11,49; Mt 26,3p} který poradil Židům, že je prospěšné, aby jeden člověk zemřel za národ. ^▼▼11,50

Petrovo první zapření

Za ^{▼▼//Mt 26,58—75} Ježíšem šel Šimon Petr a jiný učedník. ^{▼▼[asi sám Jan]} Ten učedník byl znám veleknězi a vešel spolu s Ježíšem do veleknězova nádvoří, 16 Petr však zůstal stát před vraty. Ten druhý učedník, který byl znám veleknězi, vyšel, řekl něco vrátné a zavedl Petra dovnitř. 17 Tu řekla služka ^{▼▼Sk 12,13} vrátná Petrovi: „Nejsi i ty z učedníků tohoto člověka?“ On řekl: „Nejsem.“ 18 Otroci a strážci rozdělali oheň, ^{▼▼oheň z dřevěného uhlí} protože bylo chladno, stáli kolem něho a ohřívali se; i Petr stál s nimi a ohříval se.

Ježíš před veleknězem

Velekněz se Ježíše otázal na jeho učedníky a na jeho učení. 20 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem mluvil k světu veřejně; ^{▼▼7,26; Sk 20,20} učil jsem vždy v synagoze ^▼▼6,59 a v chrámě, kde se scházejí všichni Židé, a nic jsem neříkal tajně. 21 Proč se ptáš mne? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem jim pověděl; hle, tito vědí, co jsem řekl.“ 22 Když to řekl, jeden strážce, který stál poblíž, dal Ježíšovi ránu ^{▼▼Sk 23,2} se slovy: „Takto odpovídáš veleknězi?“ 23 Ježíš mu odpověděl: „Jestliže jsem promluvil zle, vydej svědectví o tom zlém; jestliže však správně, proč mě biješ?“ 24 Annáš ho tedy poslal spoutaného k veleknězi Kaifášovi.

Petrovo druhé a třetí zapření

Šimon Petr stál u ohně a ohříval se. Tu mu řekli: „Nejsi i ty z jeho učedníků?“ On zapřel: „Nejsem.“ 26 Jeden z veleknězových otroků, příbuzný toho, kterému Petr uťal ucho, ^▼▼v. 10 řekl: „Neviděl jsem tě s ním v té zahradě?“ 27 Petr opět zapřel. A vtom zakokrhal ^▼▼13,38 kohout.

Ježíš před Pilátem

Od Kaifáše vedli Ježíše do vládního paláce. ^{▼▼ř.: pretoria; Mk 15,16; Sk 23,35p} Bylo časně ráno. Oni sami do vládního paláce nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jíst ⌈velikonočního beránka⌉. ^{▼▼ř.: pascha (Mt 26,2p)} 29 Pilát ^{▼▼//Mt 27,11—14} k nim vyšel ven a řekl: „Jakou žalobu vznášíte proti tomuto člověku?“ 30 Řekli mu: „Kdyby tento člověk nebyl zločinec, nevydali ^{▼▼Mk 10,33; Sk 3,13} bychom ti ho.“ 31 Pilát jim řekl: „Vezměte si ho a suďte ho podle svého zákona.“ Židé mu řekli: „My nesmíme nikoho usmrtit.“ 32 ⌈Tak se mělo naplnit⌉ ^{▼▼ř.: Aby se naplnilo} Ježíšovo slovo, které řekl, aby naznačil, jakou smrtí má ^{▼▼ř.: měl} zemřít. 33 Pilát tedy opět vešel do vládního paláce, ^{▼▼ř.: pretoria; Mk 15,16; Sk 23,35p} zavolal si Ježíše a řekl mu: „Ty jsi král ^▼▼19,12 Židů?“ 34 Ježíš odpověděl: „To říkáš sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?“ 35 Pilát odpověděl: „Jsem snad já Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Co jsi učinil?“ 36 Ježíš odpověděl: „Mé království ^{▼▼n.: má královská vláda (pod. i dále)} není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud.“ 37 Pilát mu řekl: „Jsi tedy král?“ Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví ^▼▼3,32 pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ 38 Pilát mu řekl: „Co je pravda?“

A když to pověděl, vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu ^▼▼19,4 nenalézám. 39 Je u vás zvykem, že vám o velikonocích ^{▼▼ř.: pascha (Mt 26,2p)} propouštím jednoho vězně. Chcete tedy, abych vám propustil krále Židů?“ 40 Znovu zvolali: „Toho ne, ale Barabáše!“ Ten Barabáš byl lupič. ^{▼▼10,1; Mt 27,38p}